http://www.63plus1.cz/2262/ Tak tohle mě velmi zaujalo. Z toho čtení je mi smutno a to hlavně proto, že to je problém, který já osobně celkem intenzivně vnímám, protože to samé se stává i v mládežnických soutěžích, a nejen v šachu.
Bohužel dnešní společnost je posedlá úspěchem a penězi, někde se vytrácí vztahy mezi lidmi, soudržnost, přátelství a vztah k rodnému městu (nebo k tomu, které člověka v průběhu života „adoptuje"). Vytrácí se radost ze hry, schopnost mít potěšení z drobných úspěchů. Čím dál méně lidí chce dělat cokoliv pro ostatní, něco organizovat, starat se a vložit do „společné věci" srdce, pokud za to není odměněn hromadou peněz.
Musím říct, že jsem ráda, že u nás v Hlinsku to takhle nefunguje a že se na 99 % nikdy nepropracujeme na takovou úroveň šachu, aby se tyhle „čachry machry" a vytlačování domácích hráčů úspěšnějšími přespolními dělo a stalo normálním.
Já osobně můžu slíbit, že pokud by si naše děti vybojovaly postup do vyšší soutěže družstev, tak nikoho nenahradím šachistou odjinud - ten, kdo si postup vybojuje, ten si i bude užívat hry ve vyšší soutěži.
Vím, že jsem asi staromódní a pro úspěchy hlinečáků v tvrdém šachovém i nešachovém světě nepraktická, ale nemám ráda darované a domluvené remízy a k tomu se snažím vést i děti. Radši ať partii nebo zápas prohrají, ale trvám na tom, aby remízy brali nebo nabízeli jen v remízových pozicích. K šachu podle mě bojovnost, trpělivost a vytrvalost patří a často se s tímto přístupem podaří zvrátit i prohraná partie ve výhru. Vidím často na turnajích mládeže, že děti jsou zvyklé nabízet remízu ve střední hře a automaticky ji přijímat. Jestli je to z lenosti nebo ze strachu z prohry, to nevím, ale je to tak. Pak v důležitých chvílích, kdy na výsledku partie závisí třeba výsledek družstva, se ukazuje, že vlastně neumí koncovky, protože nejčastějším výsledkem jejich partií je remíza nebo koncovka s výraznou převahou, kterou ve výhru obrátí i slabý hráč.
Věřím, že z dnešní generace dětí, které v Hlinsku hrají šachy, vyrostou lidé, kteří u této královské hry vydrží, budou chtít hrát šachy za Hlinsko a budou se starat o další generace, které budou jejich řady průběžně doplňovat. Věřím, že se nám snad podaří u dětí udržet pocit sounáležitosti, přátelství, potěšení ze hry a především jim do duše zakořenit to, že k šachům bez výjimky patří fér chování, respekt k soupeři a poctivost.
Snad bude časem znatelnější podpora ze strany města - v této chvíli grant ve výši 2 000 Kč od města pro oddíl na provoz opravdu nestačí a nebýt sponzorů, šachy se tady nebudou hrát vůbec, o kroužku při DDM nemluvě - tak bohatou činnost bychom nebýt sponzorů vůbec nezvládli.
Budu moc ráda, když se k těmto problémům vyjádříte - věřím, že tyto pocity nemám jen já.
Komentáře