V sobotu jsme zavítali na první klání družstev našich starších elévů. V Pardubicích nás čekali hned 2 soupeři naprosto rozdílné kvality. Nejprve jsme se tedy utkali s družstvem Ústí nad Orlicí. V tomto zápase jsme jasně dominovali, a vyhráli jej 5:1. Nutno říci, že družstvo Ústí je hodně mladé a ještě šachově velice nezkušené, což patrně rozhodlo celý zápas. Přesto se v něm našly velice zajímavé a nepříliš příznivé okamžiky pro Hlinsko. Ještě než jsem stačil našim klukům uvařit čaj, tak Maruška stihla ve své partii s Vojtou Holáskem ztratit dámu, a přestože pak už hrála poměrně pěkně, už se jí tuto ztrátu nepodařilo dohonit. Dalším velice nepříjemným okamžikem pro nás byla hra Patrika Peška, který velice špatně rozehrál partii proti Veronice Holáskové, ve které byl docela mačkán, a vyhnán králem až na f4. Poté se nejspíš Veronika zalekla vítězství, odmítla vzít Patrikovi figuru, a nechala Patrika nadechnout k vyrovnání pozice. Patrik už pak hrál lépe, a partii zakončil matem na poslední řadě s obětí dámy. Ostatní vyhráli poměrně přesvědčivě své partie, bez nějakých problémů.
Druhé družstvo se kterým jsme se utkali, Polabiny „E", bylo však naprosto jiným šálkem kávy. Je velice silné, a jeho soupiska se jen hemží jmény z listiny talentů pardubického kraje v nejstarších kategoriích. Na každé šachovnici měly Polabiny citelnou převahu v elo bodech jednotlivých hráčů a také v jejich hráčské zkušenosti a věku. Výsledek 0:6 zní možná příliš krutě, ale není divu, na takový generační zápas naše družstvo snad ani nemůže mít sportovní výkonnost.
Ještě bych shrnul hlavní atributy soboty. Naše děti se po celou dobu chovaly, pokud zrovna nehrály, doslova jako utržené ze řetězu. Lumpačivá nálada Petra Zelenky strhla k obrovské neukázněnosti ostatní. Zároveň jsem si uvědomil, jaké máme perfektní zázemí tady v Hlinsku v DDM, když jsem viděl, v jakých prostorách se tato soutěž musela odehrávat. Co se šachové hry týče, tak všechny naše děti byly s jedním bodem nejspíš spokojené. Jakousi smutnou hrdinkou soboty byla Maruška, která přehlédla vidličku v první partii a jako jediná odjížděla z Pardubic s nulou. Chtěl bych jí ale i tak pochválit, že tuto partii nezabalila, a vyzdvihnout její příkladný přístup k soutěži družstev, jaký je určitě třeba. Vzhledem k okolnostem, které jí doprovázely v uplynulém týdnu (proležela ho nemocná v posteli), jí těžko cokoliv vyčítat.
Závěrem bych chtěl poděkovat Zdeňkovi Ročňákovi za to, že se obětoval a vyrazil do Pardubic se mnou, když musel zaskočit za Janu Žejdlíkovou, které znemožnila cestu vážná technická závada na autě.
Podrobné info o soutěži je tady.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.